Křehký pštrosí steak z farmy Doubravice
Horké maliny s vanilkovou zmrzlinou
US + Pravěk klasik, tj.
Flank steak s bylinkovou krustou s fazolovými lusky na slanině a pečenou bramborou
Trhanec s vanilkovou omáčkou
Malé pivo
Vzhledem k nepřístupnosti podniku jsem měl menší zpozdění, které se ještě protáhlo o cestu z parkovište do podniku, kde jsem u "rejži dne" vyžebral pár drobných do parkovacího automatu, zpět na parkoviště a pak zpět do podniku.
Takže po návratu, usednuvší na plastový výlisek židle jakoby ze skály mi byl předán jídelní lístek a byl jsem zaúkolován si rychle objednat.
Během jídla se neprobralo nic důležitého, po cestě zpět jsme zahaluzili na téma "virtuálního života".
Po zážitku z minulého týdne jsem se taktéž pokusil vybrat podnik, u kterého by převažovala zážitková část nad gurmánskou. To se mi bohužel nepovedlo. Jelikož PTB měl nemalé zpoždění, pravěký podnik jsem prošel a ač terasa byla díky pěknému počasí lákavější, nebylo na ní pravěké nic. Vybral jsem tedy místo v okoralé jeskyni a nedočkal se performance neandrtálců ani jiných zážitkových aktivit, praktikovaných v době ledové. To se během oběda bohužel neděje.
K jídlu jsem si poručil pštrosí steak z Čech, bohužel kuchař byl nesmělý a pojem "well-done" si vyložil jako "téměr medium", takže po prvním nakrojení šel zpět na pánev. Pštrosí maso jsem měl poprvé a nebylo špatné. Zato "dezert" byl opravdu, opravdu špatný. Bylo opravdu naivní si dát "horké maliny" se zmrzlinou a domnívat se, že mi snad vzhledem k sezóně mohou dát něco čerstvého. Fuj, fuj, fuj. Horší maliny jsem v životě nejedl a jíst ani nechci.
Steak byl dobrý, fazolek bylo málo a brambora byla tak akorát bramborovitá. Trhance bylo víc než dost a byl sušší do té míry, že ve větší míře nepomohla ani vanilková omáčka-šodó.
No, co říci. Možná večer podnik "žije", během poledne však zkomírá. K tomu mega-mizerné příbory, pasivní obsluha. Za dvě hvězdy mi mohou děkovat.
Zašlá sláva. Podnik vznikl nejspíš z velkého nadšení provozovatelů, ale možná předběhli dobu, možná se netrefili do vkusu strávníků - ale každopádně v tuto chvíli ji od "normální" restaurace odlišuje jen interiér. Ačkoliv na jídeláku je návod, jak objednávat u neadrtálské obsluhy-psát zkrácené kódy jídel na kus papíru-nedělá se to. To, že jsem donutil Patju svou objednávku sepsat, přidal jsem svou a tak jsem to podal servírce, bylo překvapením hlavně pro ní. Prohlásila něco ve smyslu "jé, vy-ste-to-sepsali?!". Tím celá doba ledová skončila. A pokud se tu ve večerních hodinách dějí věci jako z ilustračního videa na stránkách hospody, zaslouží si asi o hvězdu víc.