1/2 masových koulí se šťouchaným bramborem, zeleninovou oblohou a tzatziky

CHALKIDIKI talíř - (mix gyros, 1 suvlakia vepřová, řecký bifteki, obloha z rajčat, zelného salátu, papriky, oliv a pikant.papričky, citronu, Skordalia-česneková pomazánka)

Cola s citronem dvakrát

Po cestě do restaurace jsme na místě spolujezdce klasicky brzdil do koberečků, dělal si šoufky z PTBho parkovacích skilů a pak jsme jen žasli, co se to v ulici Ve Smečkách pohybuje za individua. Nejdřív stál u dvířek polonalomený muž s vpíjivým pohledem chameleona a o pár metrů dále nás minul žlutý člověk-běloch, ale měl úplně žlutou až nazelenalou pokožku (asi taky chameleon). Až po cestě zpět a blízkém setkání s poslední zajímavostí – ženou neurčitého věku s velkorysou chůzí, které se nepovedlo trefit se do dveří hned napoprvé. Byla ale sveřepá, nedbala prvního nárazu do uzavřeného křídla a hbitě se prosmýkla do nitra domu.  To nám už nedalo a šli jsme se mrknout, co je to za podnik. Sídlí tam Drop In – Centrum metadonové substituce. Znáte ty momenty, kdy se všechno zčistajasna vysvětlí? Tohle byl jeden z nich :)

Ač jsem nebyl rejža, byl jsem plný tématu, který zaměstnával mé mozkové závity posledních pár dní a tak jsem ho hned vybalil. Krátce jsme tedy podebatovali nad způsoby vydělávání peněz, přístupu k podnikání jako k zaměstnání a k pozitivnímu vlivu na lidstvo. Až pak jsem pochopil, že volba řecké restaurace není náhoda, ale záměr a rozvil jsem teorii o tom, co dělá podnik zážitkově-epesním a co nikoliv. Krátce jsme zabrousili do pracovních témat, což se stává poslední dobou pravidlem-holt my kluci workholici nemáme ani chvíli klidu.

Už jsem v taverně Řeka Zorby byl a ani tehdy mne to nějak neuchvátilo. Prostor je průměrný, obsluha se snaží, ale nestačí to…a jídlo vypadající v jídeláku lákavě je ve skutečnosti nanicovaté. Měl jsem hlad jak vlk, tak jsem si dal jeden z ostrovních masových talířů v očekávání bohaté cca 350g nadílky, ale dostal jsem jeden neduživý vepřový špíz, malou hromádku gyrosu kuřecího (ten byl dobrej) a takovej malek karbanátek. Anoncované řecké brambory se sýrem uprostřed byly smažené plátky brambor postrouhané balkánem. Colu měli dobrou a pan vrchní se to snažil zachránit dvěma originálními způsoby nalévání – první je ten, kdy začne nalejvat a láhev zvedá do nebeských výšin, takže před sebou máte na pár sekund cocacolový vodopád. Druhá finesa je postup přesně opačný a to bleskurychlé zaražení plné láhve nápoje až na dno skleničky a pak postupne vytahování zatímco se drink přelévá z jedné nádoby do druhé.

Nic moc. Po návratu z dovolené v Řecku bych sem asi šel, ale jinak mne v restauraci nic neoslovilo. Nemluvě o tom, že mimo nás byli v prostoru celé, poměrně velké restaurace, jen další tři lidi. Možná večer, kdy teče proudem Metaxa s mnoha hvězdičkami, řecká hudba udává tempo a horkokrevné řekyně roznášejí mezi hosty ty největší delikatesy, je toto místo epesně-zážitkové. To co jsem v poledne viděl ale nebylo.