Vídeňská roštěná se smaženou cibulkou a kaesespaetzlemi, doplněno čerstvým trhaným salátem
Mexické
Tagliatelle promíchané s kukuřicí, fazolkami, jalapeňo papričkami, sekanými tomaty a nudličkami z hovězí svíčkové
Banana split
Dvojitá Mirinda s ledem a pomerančem
Švýcarské
Magronen promíchané se smetanovou
omáčkou kostičkami jablek, kuřecími
prsíčky a vařenými bramborami
Německé
Spaetzle s žampiónovou omáčkou,
restovanými nudličkami šunky,
vídeňskou cibulkou a čerstvou zeleninou
Cola s citronem& Mirinda s pomerančem
Hotelem (Yasmin) velmi rád procházím naskrz už x-let kvůli originálním atriím s levitujícími břízami a výzdobě. Za to má podnik první hvězdičku.
U vchodu se nás "ujal" číšník rodu "bulldog" kříženej s vyhazovačem a tomu odpovídala jeho reakce na nás požadavek nesedět u nano-stolečku na slunci. Naštěstí se uvolnil jinej stolek...jinak jsem se viděl smažící se na slunci.
Druhej číšník - ňouma, co přijal naši objednávku, na ni nějak pozapomněl a když jsem se po více jako půlhodině ve stylu Tony Montany ozval, započal poplach u kasy, kde to kontroloval celej sbor. A za další dvě minuty bylo jídlo na stole.
Jako první chod jsem zvolil roštěnou s jakýmisi kaesespaetzlemi z týdenní nabídky. Ty kaesespaetzle jsou něco jako makaróny (delší, tenší kolínka). Velmi, velmi dobré.
Druhej chod - mexické tagliatelle - mňo co k tomu napsat. Jako když vemete tagliatelle, prdnete do toho mexickou směs a přidáte zbytky ze svíčkové ;-) Lépe při post-obědní únavě to nejsem schopen popsat.
Oběd bez dezertu nemůže být oběd řádu epesního, takže jsem se přemohl a po dvou jídlech dal ještě banana split.
Úplně jsem zapomněl udělat "toilet-report". Shame on me. Příště.
Já visící soušky pro změnu nechápu a nijak mne to neudivuje, ale co, v umění jsem nikdy nebyl in.
Číšník Jan (tak stálo na cedulce) měl opravdu postavu vysloužilého boxera/vyhazovače a moc se s náma nemazal. Klasický neduh (pochopitelný, ale stále neduh) je fakt, že stoly pro dvě osoby jsou obvykle na horších místech než stoly pro osob víc. Dvojice jsou tak diskriminované a na lepší stůl se dostanou jen pokud jsou důrazné, nebo pokud zalžou a tvrdí, že jich bude víc... Restaurace to mají obvykle řešeno mazaně tak, že na lepších stolech leží cedulka Rezervováno. A přes to obvykle vlak nejede. Stolky pro dva byly na slunci a dnešních cca 29 stupňu Celsia fakt není nic, v čem bych chtěl uzeovat. Jenda byl ale neoblomný a klidně by nás vystavil riziku úpalu - dokonce v jedné chvíli říkal něco jako "no ale upřimně, dyk tam zas tak moc nesvítí". No prostě bez komentáře. Podobným "vyhazovačským" způsobem pak za dobu našeho sezení pošlapal naděje na pěkný stolek i dalším příchozím.
Jídlo bylo dobré - švýcarské Magronen doslova epesní (jsou to nudle na sladko) a německé Spatzle velmi dobré. Nejen to, dokonce to hezky vypadalo a PB měl na své roštěnce i nějakou kytičku i se stonkem. Asi pozornost podniku :).
Fajn. Na tři hvěždičky jak dělané. Jídlo chutné, škoda jen té obsluhy, která patří spíš do podniku čtvrté cenové kategorie.
Perlička na závěr. Cestou zpět jsme šli přes Neoluxor, kde jsem kupoval mapu Prahy a vybíral ji krapet nepřiměřeně dlouho™:
H2: A na co potřebuješ tu mapu?
PB: Mám novej sezónní koníček.
PB: Víš, mám sezónní koníčky. Ono to může vypadat, že mě to po chvíli přestane bavit - proto tomu říkám sezónní - ale já vyčerpán možnosti toho koníčku. Ale přesto, všechny ty moje koníčky směřují do jednoho místa.....
H2: ..jo, do prdele