Restaurace Dock House
19/01/2010
1:30hod
1350 + 0,- Kč ve stravenkách
Bull soup
silný hovězí vývar s čerstvou zeleninou a masem
Špagety s kousky roštěné, tomatovou omáčkou, sypané sýrem (přesný popis již byl z jejich webu odstraněn)
Džus - jablečný
Bull soup
silný hovězí vývar s čerstvou zeleninou a masem
200g vysokého roštěnce s grilovanou slaninou a pečenými tomaty s rozmarýnem
Domácí americké brambory
Malé pivo
Kdy naposledy jste byli na obědě se spolutvůrcem zákona, spolumajitelem nejen firmy, ale i farmy, milovníkem německých dog, chovatelem koní a koz, majitelem traktoru a ubermasivního vozu, manželem i manažerem, který se věnuje sportovní lukostřelbě? Vše v jedné osobě. Já dnes. Obědvali jsme s Davidem Špinarem (a jeho kolegou V.Štruplem).
Před lety, když jsme zakládali Giant, jsem měl na stěně
dva plakáty, na jednom z nichž bylo v té době slavné motto a vyobrazení Davida. Po čase se fotka dostala na internet a já se rozhodl udělat další můj sociologický průzkum a zjistit, jak dlouho bude trvat, než se informace o plakátu dostane k Davidovi. Léta běžela, plakát skončil ve skříni a na průzkum jsem zapomněl. Po více jak třech letech David foto našel, podělil se o nález se známými na Facebooku a já byl do tří hodin (díky H2) informován o tom, že David by rád plakát získal...A pak stačilo už málo, domluvili jsme se na předání v rámci UZEA , v podniku blízkém Davidovi - restauraci Dock House v Michli.
Dnešek byl ve znamenení VIP hosta – Davida Špinara – jak se na tuto čestnou pozici dostal doufám popíše PýTýBý ve svém sloupku. Je teda pravda, že VIP host si vzal z firmy posilu, kolegu Václava Štrupla, ale nakonec ho to jen vyšlo dráž.
Po zdvořilostním zahřívacím kole a objednávce jsme přešli do denfezívy a každý z nás dal k dobru svou vyšperkovanou a těžko uvěřitelnou storku o tom, jak vzniklo UZEO.CZ, pak se lehce poklábosilo o vzniku artefaktu, který stál za počátku přítomnosti dnešního VIP hosta a nakonec jsme debatili o zážitcích, explorerech, webech, traktorech, koních a dojení.
Dockhouse v poledne je značně rušné místo. Desítky obsazených stolů "kancelářskými krysami" z blízkého BBCentra, co si řekli, že pro dnešek vynechají jednu z místních kantýn a zajdou si na "lepší oběd".
A takové se podávají v Dock Housu. Jako třeba hovězí vývar, který se však neprávem pyšnil předponou silný.
Špagety s kousky roštěné byly přesně dle mé představy. A k tomu přiměřeně "spicy". Dokonalé. Škoda jen, že ta porce byly spíše dětská :-(
Na dezert - moji neoblíbenější část oběda - se bohužel nedostalo.
Podnik je v dost blbém místě, pokud nejste autem, ale interérem to poměrně zachránili. Obsluha byla pro-aktivní – na ten samý dotaz se vás po pěti sekundách zeptali tři různí číšníci – ale je to mnohem lepší, než neskýrvaný nezájem, který je v pražských restauracích jako doma. Byl jsem nakonec jediný, kdo si dal ve steak housu skutečný steak – ač teda David měl na stole nějaký kuřecí nanostejček v zajímavé úpravě. Když se podíváte na fotky, tak nakonec byl přes steak z roštěnce položen pouze polougrilovaný slaninový přehoz. Maso bylo poměrně bez chutě – asi to chtělo mangove chutney! – a medium byl spíš medium rare. Samozřejmě jsem to ale celé snědl, že ano. Jsem tak vychovaný! Býčí polévka anoncovaná jako silný hovězí vývar byla minipolévka se silnou příměsí soli, čtyřmi plátky mrkve a třema kousky masa-šetří tu na nesprávném místě. Na desert už nedošlo, ale buď jsem si špatně vybral, nebo se při přípravě mého jídla dost nesnažili – nemluvě o tom, že přes oběd si tam nikdo asi věci z běžného jídeláku nedává, takže to docela trvalo.
Oběd byl fajn. Zjistil jsem, že David má stejnou datamining-ovou úchylku (asi za to může naše společná střední škola). David se zhostil své role rozhodně na jedničku - zasypal nás salvou otázek - chápajích, že z těch dvou hladových krků musí alespoň něco vyzjistit.
Došlo i na několik bizarních okamžiků - jako když naše strana vytáhla iPhony, David s kolegou jejich Android telefony. Nebo když se David snažil mi přetáhnout klienta (H2) a já začal točit nožem, abych v návaznosti na reakci H2 vybral oběť střetnutí se s ostřím mého nože. Nebo snaha H1týmu uhradit spropitné "gastroturkama".
Tak či onak, nemohu dát více jak 2 hvězdičky (s ohledem na poslední Khajuraho oběd).
A dávám si závazek do poloviny roku změnit systém hodnocení.
Gurmánsko-zážitkově-epesně podnik teda neoslnil, ale chápu, že polední časy jsou pro ně ve znamení dětské porce špaget a hovězího vývaru ze školní jídelny. Holt poptávka po cenově dostupných jídlech dovede pokřivit i vznosné ideály, které restaurace doufejme dovede převádět do reality ve večerních hodinách. V Michli toho moc nebude, takže bych se tam ještě jednou zastavil a dal jim druhou šanci…už jenom kvůli tomu, abych neděsil další VIPáký a VIPačky ;)
