COMO Mediterranean restaurant
04/08/2009
2:15hod
758,- + 92,-Kč
Kuřecí vývar s játrovými haluškami a zeleninou
1/2 Smažené kuřecí řízečky s vařeným bramborem a rajčatovým salátem
Špagety Arrabiatta
Fanta
Vanilkovo-oříškovo-zatraceně-nechutný-citronový zmrzlinový pohár
Kuřecí vývar s játrovými haluškami a zeleninou
1/2 Smažené kuřecí řízečky s vařeným bramborem a rajčatovým salátem
Špagety Arrabiatta
Pilsner Urquell
Fresh ginger tea
Plánové peskování H2 za vyzrazení věcí neveřejných se nekonalo. Nějak jsem se nemohl dostat do "drajvu", ani s pomocí "taháčku". K pobavení si začal sypat popel na hlavu, snad abych ho nenechal zaplatit oběd ;-). Nečekaně dlouhé pauzy mezi chody jsme věnovali debatě o (plánované) plavbě (kolem světa) a ziliónu dalších věcí...
Rejža si tentokrát přinesl screenshot jedné naší ICQ konverzace a využil svého práva pokládat dotazy, aby mi vysvětlil svůj postoj k problému. Vyhrožoval peskováním, ale nakonec se nic takového nestalo. Nasypal jsem si špetku popela na hlavu a rozmazal si tam takovéto malé máslíčko, co dostanete v tříhvězdičkovém hotelu k snídani a jelo se dál. Ani jsem ho nepoškádlil moc přirovnáníma k různým jiným webově-promiskuitním jedincům, takže to vy finále dobře dopadlo. Bavili jsme se dál o PTBho světoběžnických plánech, mořské nemoci, nespolehlivosti kreativců a mé aktuální zálíbě-hrách na iPhone (doporučuji zkusit z nostalgie Wolfenstein 3D a Tyrian, pro větší herní zážitek pak Assasins Creed.
Tento podnik za mě objevila mladší "půlka digitu", která o tom facebookovala a twitterovala tak dlouho, až jsem se rozhodl se tam vypravit. Dorazili jsme kolem půl dvanácté, kdy podnik vypadal jako pět minut před zahájením nějaké mega akce. Poletující číšníci srovnávající ubrusy desítek stolů v podniku mezi nimiž se objevila i UzU (uklizečka z Ukrajiny) s mechanickým vysavačem atd. Zasedli jsme doprostřed zcela prázdné restaurace a jali se kocháním prostoru než se nás ujala Zuzana, která nás oslovila lámavou angličtinou a "vychlastaným" hlasem.
Oba jsme si vybrali více méně to stejné, Zuza si to vše zaznamenala a započalo nepřiměřeně dlouhé čekání na jednotlivé chody, které Zuza maskovala nošením táců s vynikajícím domácím chlebem.
Po kuřecím vývaru, a téměr půl hodině dorazil "první chod" v podání řízečku s bramborem. Poté následovala "humorná" chvilka, kdy se Zuza optala, zda může ihned servírovat druhý chod. Snažili jsme se oba ji v tom ubezpečit, že to je přesně to co bychom rádi, ale asi málo, páč na špagety se čekalo další půlhodiny.
Více jak hodinu čekání a 2 jídla z denní nabídky jsem zakončil zmrzlinovým pohárem s ujištěním, že dostanu "vanilkovo-čokoládovo-oříškovou" kombinaci. A jak jinak, skončil jsem u mizerné vanilkovo-oříškovo-zatraceně-nechutné-citronové-kombinace.
Do podniku přímo na Václaváku bych asi dobrovolně nešel, ale tady v těch prostorech jsem už jednou byl (featuring miss Slovensko 2000 :) a tak jsem se ani moc necukal. Prostor využívá kruhu, jako spojovacího prvku své korporátní identity – a to se mi líbí – a byli jsme tam víceméně sami. Přičítali jsme to brzkému příchodu, ale další strávník nás nerušil po celou dobu oběda. Jo, lidi seděli venku na zahrádce, ale nepatřím mezi ty, co by chtěli obědvat půl metru od davu valícího se Václavákem – natož v tomhle počasí. Uvnitř je všechno v kůži, servírky a číšníci jsou sladěni a ač tam semtam projel nějaký z nich s kárkou, tak to bylo příjemné posezení. Využili jsme denního meníčka a dali si dohromady pět jídel, dva nápoje, jeden zázvorový čaj a tři kopečky zmrzliny. Servírka Zuzana nám prozradila jaké další plány se s místem chystají a svým, mírně vychlastaným hlasem (nic ve zlém, jen nevím, jak to lépe popsat) nás provázela všemi chody.
Zajímavej podnik, ideální na teoreticky rychlé power-lunche v centru Prahy za přiměřené peníze. Bohužel v současné době je doba podávání jídel absolutně tristní - 2 jídla z poledního menu o 3 položkách v podniku, kde jedí 2 (z teoretických cca 200 strávníků) = cca 2 hodiny. Ale vlastně, nejsou právě dvě hodiny ideální timing pro power-lunch vůdců zítřka? ;-)
